Aktuálně

Galerie přibližuje Zlínský kraj prostřednictvím děl malíře Vladimíra Hrocha

19. 1. 2016

< zpět (Aktuálně)

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně v úterý 19. ledna zpřístupnila výstavu nazvanou Zlínský kraj očima malíře Vladimíra Hrocha. V přízemí budovy 14 tak návštěvníci uvidí především krajinářskou tvorbu akademického malíře, jehož tvorba byla od konce 30. let 20. století úzce spojena s regionem, především s městy Zlín a Uherské Hradiště.

Vladimír Hroch (1907-1966) vystudoval ve dvacátých letech krajinomalbu na Akademii výtvarného umění v Praze. V té době také podnikl studijní cesty do Francie a na pobřeží Jaderského moře. Jeho první kontakt se zlínským prostředím nastal v roce 1938, kdy se začal pravidelně zúčastňovat Salonů výtvarného umění.

Hrochovy krajinomalby konce 30. let výrazně kontrastují s jeho předešlou tvorbou, ve které se zabýval především pohledy do pražských ulic a zákoutí. „Během působení ve Zlíně se musel vyrovnat se zcela novými elementy, především exaktně definovaným rastrem továrních budov a záplavou kubických tvarů baťovských rodinných domů, které jakoby šly proti proudu jeho dosavadní tvorby. Přesto (nebo právě proto) dokázal rozvinout vlastní řeč tvarů a barev,“ popsal jeho tvorbu kurátor výstavy Vít Jakubíček z Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně.

Poeticky impresionistické pojetí Hrochova Zlína se odlišuje od tehdejších baťovských oficiálních, technicky precizně exponovaných černobílých fotografií dynamicky se rozvíjejícího průmyslového kolosu. Nabízí pohled na Zlín ne jako na "město práce", stroj na masovou výrobu, ale jako místo tolik kýženého odpočinku. Možná i proto se jeho díla stala v regionu tak oblíbenými, díky schopnosti vytvářet odlišný pohled na každodenně žitou realitu a útěk do romantického snění.

Další kroky Vladimíra Hrocha sledovaly osud baťovské Školy umění, kde působil od roku 1939 jako pedagog. V roce 1952 se proto přestěhoval ze Zlína do Uherského Hradiště, což se projevilo i v proměně krajinných námětů, které zpracovával až do své smrti v roce 1966. Tovární budovy nahradila tradiční panorámata korunovaná siluetami kostelů, řady baťovských domů byly transformovány do pohledů na vinice.

Obrazy prezentované na výstavě zachycují geografickou i civilizační různorodost a bohatost zlínského regionu: od svažitého Zlína a kopců, které jej provázejí údolím Dřevnice, přes Napajedla, bod spojující historii a baťovskou modernost, a zároveň bod, dělící čtyři osobité geomorfologické oblasti, až po úrodné nížiny etnograficky bohatého Uherskohradišťska. Většina vystavených děl pochází přímo ze sbírky Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně. „Na výstavě však máme i několik obrazů odjinud. Například je k vidění poměrně velký obraz, který pochází ze zlínské radnice a vůbec poprvé je vystaven mimo tuto budovu,“ doplnil Vít Jakubíček.

Výstava je k vidění ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU až do 13. března.

 

 

Foto: archív KGVU ve Zlíně

Kontakt:

Mgr. Michaela Mitáčková
PR manažerka
14|15 Baťův institut, p. o.
T | 736 505 513
M | michaela.mitackova@14-15.cz